VÍTEJTE NA JOSEFOVĚ

Dnešní označení čtvrti Josefov se pojí k jednomu z habsburských panovníků, Josefu II.

Obyvatelé ghetta tak vyjádřili vděk za zrušení mnohých omezení.

​

Jak to s těmi vzájemnými vztahy a Židy v Praze tedy vlastně bylo/je?

Otázka na kterou častou odpovídám nejen cizincům a zde ve stručnosti uvádím níže.

STARONOVÁ SYNAGOGA, 13. ST.

(nejstarší zachovaná synagoga v Evropě)

Už v 10.st. byly v Praze židovské osady, první kupci se usadili v blízkosti Pražského hradu a na vyšehradské cestě. 
Židovská komunita se dál utvářela okolo propojení obou vltavských břehů - klíčové místo obchodních cest. 
13.st. přineslo židům právní ochranu ze strany krále Přemysla Otakara II., ale 
za Karla IV., kdy Praha celkově vzkvétala, se prohlubovaly protižidovské nálady. Možná i vlivem nových církevních řádů a založením mnoha kostelů. Roku 1389 bylo v pražském ghettu povražděno několik set jeho obyvatel...

NÁROŽÍ ŽIDOVSKÉ RADNICE

(navazuje Vysoká synagoga, v popředí část Staronové synagogy)

Navzdory spíše protižidovskému postoji Habsburků nastává na sklonku 16.st. největší rozkvět Židovského Města v celé jeho historii a to nemálo vlivem dobrých vztahů dvou jeho osobností (Mordechaj Maisel, rabbi Löw) s císařem.
Odliv původních obyvatel ghetta je nejvíce patrný v 19.st., a protože domy nikdo neudržoval, stala se oblast přelidněným místem chudiny, až padl verdikt o její radikální přestavbě.
Tak proto ty krásné velké domy dnes...

OBŘADNÍ SÍŇ

(u Starého židovského hřbitova)

Mnoho židovských rodin se později usadilo např. na Vinohradech, Smíchově nebo v Karlíně... význam pražské židovské společnosti rostl - antisemitismus sílil a právě v této době bychom potkali nejen Kafku, ale celou skupinu pražské židovské inteligence - nedílnou součást kulturního dění nového Československa.
Hrůzy 2. světové války židovské památky v Praze přečkaly, ale většina pražských židů (44tis.) nikoli...